Koupací jezírka a jejich uživatelé

Koupací jezírka a jejich uživatelé

My vážky dokážeme ocenit, když je v krajině dost vody. Není nad to sednout si na list rákosu a houpat se nad hladinou. Jediným pohledem zjistím, jestli je pode mnou kořist, a letím zase jinam. Z jara jsem létala nad krajem a vybírala vodní domov pro své potomstvo. Dávala jsem si záležet, vždyť v něm stráví i několik let. Občas jsem pod sebou zahlédla vodu, která vypadala skoro jako jezírko, jen některé tvary připomínaly ruku člověka. Nepáchla chlórem, ale voněla a rostly v ní kosatce, blatouchy a sítiny.

Jednu takovou vodu pro mě lidé letos udělali. Nejdřív přijel člověk ve velkém stroji s hranatou tlamou. Ten stroj začal žrát zem pod sebou, až tam byla jáma, že by se do ní člověk schoval i s kloboukem na hlavě. Na samé dno pak nasypali kamení, položili kovové pruty a zalili to kaší, která ztvrdla na kámen. Pak kolem dokola postavili zdi, že to vypadalo jako lidské obydlí, jen bez střechy. Z vnější strany zdí vyhloubili ještě mělčí jámu, kterou už ale nepolili tou tvrdnoucí kaší, ale jen ji pokryli pískem.

Z výšky to vypadalo zpočátku dost ošklivě, ale nakonec z toho bylo jezírko jedna báseň. Museli tam ale ještě pár věcí přidat, tak poslouchejte. Přišel člověk s velkou bílou plachtou a všechny ty různě hluboké jámy zakryl. Na plachtu pak položil jinou, tentokrát černou a lesklou. Do mělčí části na okraji začali jeho pomocníci na černou plachtu vozit zem. Nejdřív sypkou, potom jílovitou mazlavou, která občas bývá na březích řek a nakonec oblázky, aby se voda nekalila. No a nejlepší nakonec - celé to zalili vodou a ta voda tam zůstala, dokonce zakryla tu nevzhlednou hranatou část uprostřed.
Létala jsem nadšeně okolo a říkala jsem si, že už je to skoro dobré, jen bych tam ještě potřebovala nějaké rostliny. Bez nich to není živá voda, ale jen nádrž. Jako by mě slyšeli, začali tam moji lidé nosit rostliny a sázeli je do země v mělčí části, podél podvodních zdí. Některé rostliny byly ponořené, jiné měly listy nad hladinou, takže stanoviště přesně pro mě. Jen ta prostřední hranatá část zůstala tak, jak byla. Sedla jsem si jednomu z lidí na rameno a říkala jsem mu, že do té hluboké části zapomněli dát zem, aby tam mohly růst lekníny a stulíky, ale asi mě neposlouchal. Místo toho tam dal dřevěné desky a schůdky. Nevadí, ten zbytek se dá použít. Jsem spokojená.

Koupací jezírka mají mnoho uživatelů, ať už člověčích, nebo přidružených zvířecích. V tomto nově vytvořeném ekosystému je všechno navzájem propojeno. Díky správné volbě rostlin a následné péči může vzniknout krásné a funkční koupací jezírko plné života, o kterém sní mnozí majitelé zahrad.  My jsme tu od toho, abychom našli rovnováhu pro všechny strany a tyto sny pomáhali plnit. Dobře by se měli cítit jak lidé, tak ostatní živí tvorové, kteří dokáží ocenit tento nový zdroj vody. Třeba náhodně poletující vážka. Naše práce roste, a proto je pro nás důležitá zpětná vazba od těch nejpovolanějších – uživatelů koupacích jezírek.

Rozhovor: Koupací jezírka a jejich uživatelé

Reportér (R): „Názor vážky už známe, ale co názor samotné majitelky?“
R: „Jaká byla Vaše původní představa a jak se liší od konečného výsledku?“
Majitelka (M): „Původně jsme chtěli průzračnou vodu, aby bylo vidět až na dno a kytky byly jen v pozadí. Nakonec jsme zvolili přírodní variantu a zvětšili plochu jezírka.“
R: „Jak se žije s přírodním vodním prvkem na vlastním pozemku, v blízkosti domova?“
M: „Skvěle, zahrada se změnila k nepoznání. Není hezčí pohled, než na život kolem vody. Létá k nám ledňáček, v zimě volavka, bohužel i kachny, ale ty se snažíme plašit (naštěstí jen na jaře), koupou se zde kosi, sojky, hrdličky. V létě se to hemží vážkami. A bohužel i hlučnými žábami. Sem tam užovka.“
R: „Jak jezírko využíváte? Je to pouze sezónní záležitost?“
M: „Snažíme se celoročně otužovat. Planktonem krmíme akvarijní rybičky.“
R: „Změnila se atmosféra na pozemku?“
M: „Jednoznačně. I v okolí se zahrada líbí, pořád si to někdo fotil, tak jsme letos postavili dřevěný plot :D
Kromě přírodní romantiky a popularity přináší koupací jezírko i hodně práce, která se však mnohonásobně vyplatí. Alespoň zpočátku je lépe najmout na následnou péči odborníky, kteří Vám celý proces pomohou správně nastartovat a jednou ročně jezírko vyčistí. Pokud se v blízkosti jezírka vyskytují vzrostlé listnaté stromy, je potřeba hladinu čistit častěji pomocí podběráku. V případě nově projektované zahrady architekt s těmito souvislostmi počítá a druhovou skladbu dřevin volí tak, aby minimalizoval zanášení vodní plochy.
Na závěr se paní majitelky ptám, zda koupací jezírko pro ni přináší i nějaké nevýhody.
M: „Snad jedině ty žáby. My si na jejich kvákání skoro zvykli, ale soused je hodně nepříjemný, někdy agresivní a museli jsme je začít chytat a nosit do potoka. Jenže se sem stále stahují, je to nekonečný boj. Dokonce jsme postavili hadník a lákáme k nám hady. Obvykle se párkrát za léto nějaká užovka objeví, tak snad se tu i usadí.“

Děkujeme tímto oběma uživatelkám koupacího jezírka za názor a přejeme hodně potěšení z čisté přírodní vody, tolerantní sousedy a především spoustu radosti z práce, která roste.

 

Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie